11. 7. 2017

„Já prostě jen čekám, až o mně něco napíšeš.“

...a tak sedím v posteli, nad hlavou mi svítí světýlka, která mi zdobí poličku, prohlížím si všechny fotky z místa, na které jsi mě vzal a mám chuť ti splnit tohle tvoje malý přání.

Tak právě tuhle větu, která představuje dnešní článek, slyším pokaždé, když napíšu něco nového a já se snažím milého přemluvit, aby si to nečetl. Ale abych řekla pravdu, tohle mé přemlouvání je už spíš takový můj reflex, který nemyslím vážně. Zvykla jsem si na to, že článek rychle přejede očima a něco k němu řekne, podpoří mě a ujistí mě, že se nemám za co stydět.

A já se díky tomuhle ujištění snažím něco sepsat. Problém je v tom, že vlastně nevím, jak o tom psát. Nikdy jsem články o lásce nepsala. Vlastně jsem si k tomu neuměla najít cestu. Nefandím zamilovaným statusům, profilovkám a různým oslavám výročí po dvou týdnech. Ohledně takových věcí jsem hodně kritická, nic podobného u mě nenajdete a jsem hrozně ráda, že on to má stejně.

Nakonec si ale myslím, že nějaké menší shrnutí bych mohla zvládnout.



Tři krásné měsíce plné pozornosti, lásky, smíchu, pošťuchování a štěstí... a kytek, mých prvních kytek. Taky jídla, hodně dobrého jídla. Děkuju, že umíš vařit, a taky že se o mě dokážeš tak hezky postarat. Teda pokud se nejedná o nádobí, to odskáču vždy já, protože ty jsi tady ten kuchař.

Strašně rychle jsem si oblíbila naše večery, kdy si dokážeme povídat třeba i do dvou do rána. Protože ty by sis dokázal povídat klidně i 24 hodin denně. Díky tomu bych se s tebou nebála cestovat, protože vím, že bys nás dostal z jakéhokoliv problému. 
Hlavně jsem ráda, že mě bereš takovou, jaká jsem. Že když mě vezmeš do společnosti, tak ti nevadí, že jsem potichu a držím se trochu vzadu. Nenutíš mě do ničeho a necháváš mě, abych si trochu zvykla na skupinku lidí. I když většinou to dopadne tak, že se opiju a najednou mi nedělá problém zapojit se do diskuze.
Jsem ráda, že sis zvykl na moje častý pošťuchování, a že spolu občas mluvíme jako staří známí v hospodě. A to nemluvím o našem slovníku a plácání si za krkání. (Já vám říkala, že jsem občas jako chlap.)

A nakonec děkuju, že mě bereš na tak hezký místa, jako bylo třeba tohle. I když jsi po lese běhal jako blázen a snažil se vyfotit nějaký to zvíře, byla to krásná procházka, ze které mám strašně moc fotek. Ale za to už si můžu částečně sama, protože všechno fotím raději desetkrát, abych měla z čeho vybírat.
Jsem zvědavá, kam zamíříme příště.

Teď přichází to závěrečný děkuju. Je mi hezky.

















Doufám, že i vy máte hezké léto.











12 komentářů

  1. Můj přítel je to samé, taky se pořád ptá, kdy o něm něco napíšu. Ještě se ale nedočkal :D

    Little Dreamer

    OdpovědětVymazat
  2. To je krásne! :) aj text, aj fotky.
    je fajn, že ste takíto :D ono niektoré tie zaláskované statusy tiež nie sú nič pre mňa.

    OdpovědětVymazat
  3. To je tak neskutečně krásně napsaný! ♥ Úplně jsem se při čtení nemohla přestat usmívat, moc ti takovéhle štěstí přeju! ♥

    Another Dominika

    OdpovědětVymazat
  4. Krásna príroda, nádherné fotky. Pripomína mi to jedno miesto u nás v SR :)

    ORLLING

    OdpovědětVymazat
  5. Nádherné fotky, hneď by som niekam vypadla do prírody :)

    OdpovědětVymazat
  6. Tiež to tak mám, kedysi mi nerobilo problém písať o takých veciach, teraz si ich radšej nechám pre seba, alebo to píšem v súkromí:)
    Pekný článok, určite sa potešil:)

    The Noela

    OdpovědětVymazat
  7. Krásný článek, mám na vztahy stejný názor :) Ať vám to vydrží!

    OdpovědětVymazat
  8. popravde... máme to úplne rovnaké! :D. ten môj mi tvrdí, že to číta, ale občas si ne som istá, či to nerobí len preto, že som ho k tomu, tak nejak, prinútila... :D. ale rád mi pomáha s fotením, fandí mi a tiež ma berie na krásne miesta a tiež sa držíme v ústraní, keď sme v dave ľudí... :).

    inak, krásny článok a prajem vám len to najlepšie, nech vám to dlho vydrží! :).

    KEJMY ♥.

    OdpovědětVymazat
  9. prekrásny článok plný nehy, úprimnosti a aj lásky ;) tvoje slová sú presiaknuté citmi a humorom - častokrát som sa pri čítaní pousmiala, keď som sa s tebou v niečom stotožnila alebo si skrátka veci pomenovala pravým menom :) nech vám to dlho vydrží a stále funguje rovnako pekne! a inak, nádherné zábery :)

    Sabi z blogu Beautiful savage

    OdpovědětVymazat
  10. Krásný článek! Taky nejsem fanda zamilovaných statusů apod...tohle je ale upřímné a čisté!
    Měj se krásně,
    Tina
    https://tinasmerdova.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře, dělají mi neuvěřitelnou radost! :)

© Find joy in the ordinary
Maira Gall